„Nic jsem si neověřoval a měl jsem pevnou důvěru, že vše co organizace učí, je důvěryhodné.“ Rozhovor s Lukášom, bývalým Jehovovým svedkom

  1. Viem o tebe, že si bol odmalička vychovávaný ako Jehovov svedok. Považoval si náboženstvo svojich rodičov automaticky za jediné správne, alebo si mal možnosť si vybrať?

Ano vyrůstal jsem v rodině svědků Jehovových. Nebyla to úplně rodina svědků podle pravítka, ale když jsem vyrůstal, tak jsem sám vyhledával společnost vrstevníků svědků, s dobrou pověstí. Ti na mě měli větší vliv než rodiče. Každopádně neměl jsem na výběr. Na shromáždění jsem chodit musel, byl jsem pravidelně kontrolován jestli se na shromáždění připravuji a celkově výchova probíhala bez možnosti výběru. Jednoduše, dokud jsem bydlel u rodičů, musel jsem dodržovat stejnou rutinu jako svědkové Jehovovi. Já to však dělal v té době dobrovolně.

  1. Čo ťa presvedčilo, že svedkovia Jehovovi majú pravdu?

Nedá se říct, že by mě něco přesvědčilo. Jak mi řekl jeden svědek Jehovův v mých letech v konverzaci, kterou jsme spolu vedli – rád bych ho citoval:“ Já nepotřebuji hledat, již jsem našel“ . Tak to bylo i v mém případě – já nehledal ani nevybíral – já vzal to, do čeho jsem spadl. Když v té komunitě vyrůstáte od malička, tak se celý Váš život točí okolo lidí v komunitě.  Nic jsem si neověřoval a měl jsem pevnou důvěru, že vše co organizace učí, je důvěryhodné. Takže, když se spojí naivita, přehnaná důvěřivost a pocit toho, že někde patříte, tak pravda není až tak prvořadá.

  1. Bol si oboznámený s históriou svedkov Jehovových predtým, ako si sa dal pokrstiť?

Ano znal jsem historii v některých oblastech. Měl jsem přečtené všechny ročenky co vyšli, měl jsem shlédlé různé videa, které v té době byli k dispozici. Ale rozhodně jsem neměl kompletní obrázek historie a vývoje svědků. Zvláště kvůli tomu, že mnoho historických věcí svědkové nepublikují a mlčí o nich, některé jsou pozměněny a zůstavá tedy jen historie, kterou si tvoří organizace. A co je potřeba říct, tak znalost historie, není potřeba k tomu abyste se stal svědkem. Nemusíte vlastně znát historii vůbec.

  1. V čom je podľa teba náboženstvo svedkov Jehovových príťažlivé pre ľudí?

Myslím, že spíše přitažlivé není, a i tento pocit jsem jako svědek cítil. Že má víra není přitažlivá. Proto jsem se někdy i styděl za to, kým sem. Ale i přesto jsem to obhajoval. Co se, ale lidem na svědcích líbí je jejich slušnost, zásadovitost. Někdy to, že mají pevnou vůli. Mě svědkové naučili být slušným člověkem. Ale je to slušnost, která nevychází z vlastního já, ale je předem jasně naordinována –  takzvaná naučená slušnost. Je to jako se zpěvem – můžete mít v hrdle dar od Boha a lidé Vám ho budou závidět, ale k čemu Vám je zlato v hrdle když neumíte předat emoce, protože zpíváte jen ze setrvačnosti?  Slušnost není jen výsadou svědků. Osobně si myslím, že jsem, a chci být i nadále slušný  jakožo člověk, který se svědky nemá nic společného. A pevnou vůli mám větší než kdy dříve.

  1. Čo zapríčinilo, že si začal pochybovať o učení svedkov a ako si sa s tým vyrovnával?

Byli to různé životní situace, různé lekce. Malé i velké,  které mě dovedli k názoru, že nejsem vyjímečný ani já, ani společenství svědků Jehovových, jak to o sobě tvrdí. Řeknu malou lekci. Má žena jela autobusem a v tom autobuse potkala svědka, bratra postaršího – průkopníka celým časem. Všiml si, že má žena má ve vlasech kobylku. Chtěl se zachovat jako gentleman. Když vystupoval, kobylku ji z vlasů vzal. Když byl venku tak kobylku nevypustil. Praštil s ní o zem a zašlápl ji.  Ženu to urazilo a mně to rozzlobilo. Je to maličkost – ale je to jen ukázka, že svědkové jsou úplně obyčejí lidé stejně jako jiní. Nebo velká lekce pro mě byla svatba našich kamarádů,  kdy rodina ženicha kompletně nepřišla na oslavu svatebčanů, protože matka nevěsty a bratr matky nevěsty byli kdysi svědkové a již jimi nebyli. To už jsem cítil, že něco není v pořádku.

  1. Ako sa podľa tvojich skúseností svedkovia pozerajú na vzdelanie? Považuješ ich za vzdelaných a kriticky zmýšľajúcich ľudí?

Vzdělání není pro svědky ničím podstatným. Je to spíše nebezpečí. Svědkové chtějí, aby se jejich děti učili, ale ne zas moc. Nejlépe střední škola a pak dost. Jedním důvodem je to, že nad dospělými dětmi na VŠ (vysokej škole) nemá organizace a rodiče kontrolu, a druhým důvodem je to, že lidé na vysoké škole jsou již dospělí, mají své názory a děti svědků by mohli být názory jiných inteligentních lidí ovlivněni. Což je pochopitelné, protože je to dost časté, že mladí svědkové díky studiu VŠ organizaci opustí. Problém je ale ten, že kdyby věci, které se dozví na VŠ  znali dříve, tak by do organizace ani nevstoupili. A proto chce držet organizace lidi v karanténě, nejlépe celý život a VŠ jim toto nabourává. Každopádně, jsou i vyjímky a někteří svědkové vzdělaní jsou. A kriticky smýšlející lidé to jsou také – umí kritizovat vše kromě své organizace! Jsou totiž v organizaci, která kritizuje ostatní proto, aby ona sama vypadala nejlépe,

  1. Odkiaľ si čerpal kritické informácie o svedkov, ich dejinách, kauzách a nezrovnalostiach v učení?

Než jsem začal pátrat po kritických inormacích, tak jsem nejdříve porovnával bibli a překlady bible – hodně jsem koukal do meziřádkového překladu. Když jsem zjistil, že některé věci jsou v Bibli, kterou vydali svědkové násilně vtlačeny – nejvíce mě dostal verš ,,Každý kdo vzývá Jehovovo jméno bude zachráněn.“ (Skut 2:21; Rim 10:13)  Násilně vtlačili jméno Jehova místo oslovení „pána“, proto, aby čtenář zapoměl na to, že celý kontext není o Jehovovi, ale o Ježíšovi. Jenže by to bylo proti doktríně SJ (Jehovových svedkov). Od bible jsem se pak posunul na internet, kde jsem se dozvěděl věci užitečné, ale i neužitečné a nepravdivé. Je potřeba říct, že ohledně svědků Jehovových existuje na internetu mnoho dezinformací.  Ale i mnoho pravdivých faktů, které si lze ověřit.  Co bych mohl doporučit je tvorba Raya Franze.  Každopádně, kritiké informace jsem hlavně hledal v osudech lidí svědků Jehovových, které jsem znal. Viděl jsem, že organizace zanechává v lidech hluboké následky.  Věkové starší lidé, každý den usedají za televizní noviny a čekají na něco, co by znamenalo, že se blíží konec světa, Alkoholismus, se kterým bojuje mnoho svědků z různých důvodů, absolutně nefunkční rodiny držící pospolu kvůli nemožnosti rozvodu, antisocialita mnoha mladých lidí, pomluvy, které jsou ve společenství svědků Jehovových v obrovském množství. Psychicky nalomení lidé z různých důvodů, které nastali díky organizaci atd….Myslím, že pokud člověk má opustit kult jako jsou SJ, tak číst knihy, nebo internet nestačí – musí život SJ začít vidět a vnímat takový jaký doopravdy je a ne takový, jaký chce, aby byl. Vnímat okolí a osudy ostatních.

  1. Ako k tebe pristupovali spoluveriaci a starší, keď si začal klásť otázky a nesúhlasiť s niektorými vecami?

Když jsem měl otázky, tak jsem se ze začáku o nich bavil jen s lidmi, ke kterým jsem měl důvěru, což starší pochopitelně nebyli. Těm jsem otázky pokládal až později, což také vedlo k jejich zájmu o mou osobu. Mimochodem, dokud jsem nezačal vystrkovat růžky, tak zájem starších o mně byl nulový. Například za zhruba 5 let v třineckých sborech za mnou nikdy nepřišel žádný starší s tím, že by se mnou chtěl jít do služby. První pozvánka do služby přišla až, když jsem byl vidět méně na shromážděních. Většina mých blízkých, kteří měli mou důvěru a znali mé otázky a to, že jsem přestal souhlasit s některými věcmi, jsou dnes od této organizace myšlenkově oproštěni. Jsou ale i vyjímky, kterým jakákoli věc, která by mohla nabourávat dobré povědomí o organizaci nedělala dobře. Takže nebyli otevření ke konverzaci a nyní už mě berou hůř než cizího. Rozdíl mezi přáteli, kteří mi zůstali a mezi těmi, které jsem ztratil, je vlastně množství informací, které jsem předal. Což je zajímavý fakt.

  1. Svedkovia učia, že človek mimo Organizácie nemôže byť skutočne šťastný a slobodný. Ako sa na to pozeráš dnes, keď už nie si svedkom?

Na tuto otázku by bylo lepší zeptat se mě třeba za 15, 20 let, teď je příliš brzy. Stejně tak jako bylo brzy se mě ptát rok po křtu u SJ, jestli to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě. Šťastný jsem byl vždy, života si vážím a baví mě. Každpádně člověk může být šťastný i ve vězení nebo šťastný může být i smrtelně nemocný člověk. Má šťastnost, která vyplývá ze svobody při opuštění SJ je mnohem silnější a větší, než šťastnost, která vyplívala z dojmu, že znám „pravdu“. Vstup k SJ byl pro mě jeden krok vzad, a opuštění SJ pro mě 3 kroky dopředu – takže celkově to mělo smysl a doporučuji i ostatním 🙂

10. Čo by si odporučil: 1. človeku, ktorý má záujem pridať sa ku svedkom; 2. mladému človeku, ktorý sa narodil do rodiny svedkov a 3. človeku, ktorý stále verí, že Organizácia učí pravdu?

1.  Každému člověku, který chce vstoupit ke svědkům je předkládáno, že nejdříve musí prostudovat alespoň dvě publikace svědků Jehovových. Já doporučuji 4 publikace – dvě libovolné publikace od svědků, poté kompletně prostudovat jwfakty.sk a shlédnout můj seriál, který bude zhruba za rok kompletní na kanále FAKTA JW na youtube. Pokud bude mít informace z těchto „4 publikací“ tak si myslím, že mu nebrání nic ve SVOBODNÉMU křtu u SJ.

2. Mladému člověku, který se narodil do rodiny svědků doporučuji, aby se nekřtil. Samotný Ježíš se pokřtil až ve 30, což nemám ani já. Křest u svědků je past. Je to gilotina, která Vám neustále visí nad hlavou. Lze se pokřtít i jinde, kde nebudou zneužívat Váš křest k získání moci nad vaši osobou. Také člověku, který se  narodil v rodině svědků doporučuji  i bod č.1

3. Organizace učí pravdu. V některých věcech určitě. Ale jestli je to Boží organizace, jediná Bohem vedená, která vede k záchraně, to je otázka a ten, kdo tomu věří, musí mít víru, která je založena na poznání – na poznání dobrého i špatného. Pokud člověk věří, že organizace má pravdu a nezná fakta týkající se například pedofilie, nezná historii jednotlivých nauk (krev, generace, konec světa, exkomunikace), nezná pojem sekta a jeho definici a nebo nezná význam slova manipulace ve vztahu ke skupině, tak nemá víru, ale jen doufá, že jeho víra je v pořádku. Proto doporučuji si svoji víru upevnit tím, že ji vyzkoušíte a alespoň věci, které jsem zmínil prozkoumáte.

Bonusová – Ako hodnotíš projekt Jwfakty

Co si myslím o JWfakty? JWfakty je dle mé výborný projekt, který jde do hloubky organizace svědků Jehovových. Není to žádný web konspiračních teorií proti svědkům Jehovovým, ale je to web informací, které si každý může ověřit sám. Přesně takové informace lidé potřebují slyšet, aby jim to pomohlo dostat se ze spáru manipulativní organizace. Velice si vážím vaší práce a doufám, že se najdou i další lidé, kteří nyní o vašem webu ještě ani neví a pomůže se jim v budoucnu oprostit. Přeji si, abyste ve vašem úsilí vydrželi a pokračovali dále 🙂

Moc děkuji za možnost rozhovoru pro stránku jwfakty.sk. Snad bude má zkušenost někomu přínosem. Přeji jak tvůrcům, tak čtenářům mnoho úspěchu a vše dobré.

Lukáš Klůc, Třinec              17.9.2019

 

3 thoughts on “„Nic jsem si neověřoval a měl jsem pevnou důvěru, že vše co organizace učí, je důvěryhodné.“ Rozhovor s Lukášom, bývalým Jehovovým svedkom

    • Velmi dobry rozhovor.
      Otazky vecne a odpovede bez naznaku horkosti, na ktoru by dotazovany mohol citit narok, nakolko stravil skoro cely svoj zivot v prisnom nabozenskom systeme v zasade bez moznosti vlastneho vyberu s velmi silnymi dosledkami exkomunikacie.

  1. Ahoj Lukáš
    Sme rovesníci
    Ja som v pozícii PIMO.
    Dosť mi pomohol John Cedars Chanel
    Je to inteligentný chlapík ktorí vysvetľuje a arozpráva logicky.
    Rozmýšľal som nad tým že by bolo super ak by bol niekto taký aj pre Československo:
    Veľmi sa teším že ty si začal robiť videa vpodstate podobný koncept ako Loyd Evans (John Cedar).
    Si sympaticky a rozprávaš logicky a rozumne. Držím palce s tvojou prácou a snáď pomôžeš mnohym si uvedomiť pravdu o pravde.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *